Kukátko

 

Novinky z jógy i ze života

Není ten první dojem tak trochu pohled do zrcadla?

Když jsem se potkala s Péťou jakožto svou novou kolegyní v práci, hlavou mi proletělo, že někdo takový se se mnou nebude chtít nikdy kamarádit. I přesto, že na mě působila jako zajímavý člověk, hned v úvodu jsem si nastavila myšlenkovou záklopku s nápisem „odmítnutí“. Pročpak asi? V tom se člověk může pachtit donekonečna. Ale nebojte, zkrátím to (pachtit se budeme pravidelně každý měsíc na seminářích). Když jsme pak s Péťou začaly chodit na víno, tak se mi v jedné nestřežené opojené chvíli svěřila, že si myslela, že se s ní někdo jako já přeci nikdy kamarádit nebude. Že by měla její záklopka stejný nápis?

O tom (a dalších našich domácích historkách) vám budeme vyprávět. Teda spíš já, Jana. Péťa jakožto správný „těloun“ se realizuje v činech a nahazuje jasná, přímá, jednoduchá témata. Oproti tomu já se svým „hlavounstvím“ pak doma své i její myšlenky zhmotňuju u kafe na kanapi. A obojí je v naprostém pořádku, ať už je to přijímané a milované či nikoliv (ale snažíme se!). Třeba si najdete mezi řádky i vy inspiraci pro svou vlastní cestu.

Autorka textu: Jana Špičáková